Hra Malí hrdinové k nám přicestovala z Francie. Autor Denis Hamon ji představil roku 2020 prostřednictvím vydavatelství Fleurus Edition, Paris. A protože neumím francouzsky, tak bylo hledání dalších informací komplikované. Oficiální stránka vydavatelství je asi v tradiční francouzské stávce a paralelní eshopy a weby o deskovkách nebyly také moc sdílné. Skoro všude dostala hra 5 hvězdiček z pěti, ale na BGG ji nenajdete – ani zmínku o autorovi. Videa jsou obecná, nebo pouze rozbalovací a všude ve Francii ji momentálně neseženete – vyprodala se. Jak se tedy tato tajemná hra hraje. Vyzkoušeli jsme a přinášíme první dojmy.
Představení
Takto, nejprve je třeba krátce představit oč jde, protože už toto bude docela zajímavé. Jedná se o knižní hru, ale oproti gamebookům je trochu více propracovaná. Kniha se sestává z pevného přebalu ve formátu pevných desek. Z něj po otevření vyloupnete samotný herní sešit, který dále obsahuje stránky s herními komponenty. Jsou natištěné na papíru ve vyšší gramáží a předem perforované k vyloupnutí. I po nich ale doporučuji vzít nůžky a střapaté konce zastřihnout – to jen pro pečlivky.
V nabídce je celkem 12 hrdinů – kartiček ve velikosti deníčku na psaní úkolů. Na kartě naleznete všechny informace, které budete během hry potřebovat, ale k tomu se dostaname posléze. Pak je tu 64 žetonů obrany, životů, otravy a žlutého žetonu úspěchu – klidně můžeme říkat srdce, diamant, štít a smrtka – toť symboly na žetonech. Ještě pak dva artefakty navíc a tím jsme výčet vybavení ukončili. Bohužel budete potřebovat tři kostky, které nejsou součástí knihy, tak si je musíte vyhrabat někde z jiné hry. Třeba z Hrdiny v kostce.
Příběh této herní série se odehrává v Akademii kouzel, což je něco jako škola čarodějů. Na principu Harryho Pottera, X manů a Supermana dohromady, takže žádné extra překvapení to není. Ale to neplatí pro mládež a děti, kteří příběh hltají plnými doušky bez ohledu na to, že hlavní hrdina, co kdysi zachránil svět před asteroidem, neboli mimozemským ničitelem, je vlastně Batman skřížený s Wonder Woman – jo, tady se jmenuje Nuru Kamali a je to žena.
Ta pak založila školu a stala se dalším Brumbálem, nebo třeba Profesorem Xavierem a jak to tak na škole chodí – dějí se tu věci. A to říkám jako učitel milé děti. Z historického hlediska se na této škole dost experimentovalo s magií a tak se někteří studenti proměnili na netvory, mágy a další potvory. A těm budeme čelit ve čtyřech scénářích. To jen k dokreslení, co máme před sebou a voco vlastně jde.
Pravidla
Hru jsem měl možnost testovat před oficiálním uvedením na náš trh a tak jsem se ujal role pečlivého čtenáře pravidel. Zodpovědně jsem si přepisoval jednotlivé etapy hry, snažil se pochopit herní mechanismus a hlavně v kategorii souboj jsem hledal rady na netu a dokonce i v Albi, ale … musím konstatovat, že tato hra je první, která mě dostala a já pravidla nepochopil.
Herní princip je jednoduchý. Vypravěč a minimálně dva hráči se rozprostřou kolem stolu. Vypravěč – je člověk, který by měl o hře vědět nejvíce a musí si přečíst dost dopředu. Vezme si kartonovou zástěnu, aby ho nikdo neviděl, když bude číst a koukat se do herního scénáře. Ostatní hráči si vyberou po jednom hrdinovi a pečlivě se seznámí s přední i zadní stranou jeho karty.
Přední strana karty zobrazuje všechny důležité informace. Jméno, věk, původ jsou tu tak trochu jako vycpávka, ale výčet vlastností budete sledovat docela často. Jsou čtyři a vedle jejich výčtu je číslo. To určuje počet kostek, které si vezme hráč do ruky, když bude daný úkol plnit s touto vlastností. Pak je tu talent a slabina, které se občas použijí. Zkratka PŽ udává počet životů, na základě čeho si vezme hráč tolik žetonů se srdíčkem.
Vypravěč čte příběh ze scénáře a v případě zastavení se určuje kostkou, kam dál. Celá tato hra je postavena na náhodě a hodu kostkou. To lze sem tam ovlivnit za pomoci talentu nebo obětováním žetonu diamantu. V celé této herní sérii je za úspěch považován hod 4, 5 a 6. To ostatní logicky za úspěch považovat nelze. Uvedu příklad:
K našemu hrdinovi se blíží netvor. Hrdina se rozhodne zaútočit na netvora bojem na blízko, takže se na kartě podívá na hodnotu kostek vedle vlastnosti Kondice. Tam je číslo 2, tak si vezme dvě kostky. Hází a hodí 1 a 1, což znamená, že ani jednou neuspěl a má smůlu. Poté hraje netvor, který také hází také kostkami – za pomoci vypravěče samozřejmě. Netvor ale může házet třemi kostkami a trefil se dvakrát (hodil třeba 6, 6 a 1), takže náš hrdina přichází o dva životy. A tak dál
V pravidlech je hodně takových příkladů, které pomáhají při jejich porozumění. Ale bohužel se v nich nevysvětlí všechny jevy. Jako třeba, kdy mohu útočit na blízko, kdy na dálku a kdy mohu použít kouzlo? Každý hrdina si může vybírat ze čtyř kouzel, které v boji použije, ale ať tak, nebo tak, ve svém tahu může buď bojovat na blízko, na dálku nebo použít kouzlo. D8m vám příklad. Když máte možnost házet jednou, dvěma, nebo třemi kostkami – jakou možnost zvolíte? Pravděpodobně tu, co také mé děti, se kterými jsem hru testoval. Stále budete volit takovou formu souboje, kde házíte nejvíce kostkami. A v tu chvíli mi ve hře trochu uniká smysl.
Když už jsme u souboje, ten se zahajuje tzv. iniciativou – tedy určením, kdo bude první a v jakém pořadí bude kdo tnout do koho – samozřejmě za pomocí hodu kostkami. Je pravidlem (nikoli tím herním), že se k žádnému pořadí prostě nedojde. Stalo se nám, že ve třech jsme se všichni ocitli na stejné pozici pořadí mlátícího, což třeba ve hře Gloomhawen autoři vyřešili násobně lépe.
Četl jsem pravidla snad pětkrát, ale stále tam prostě něco není a podle mě je to velká škoda. Třeba se ale pletu a někdo tam najdete zakryptované informace a to, o čem jsem psal tam je. Je pravda, že autoři, vědomi si paradoxu nedostatečných pravidel, vyřešili daný problém tak, že připsali větu: „V případě problémů vždy rozhoduje Vypravěč.“ Jak nevděčná to role.
My to vyřešili tak, že na iniciativu házíme všichni třemi kostkami (postupně, ne naráz). Hodnoty čísel řadíme tak aby vytvořili tříciferné číslo. To nám dává velkou šanci, že seřadíme pořadí hráčů. Toto pořadí nakreslím na papír, aby bylo jasné, kdo je u koho. Z daného nákresu pak jednoduše vyvstává možnost boje na blízko, nebo na dálku. Kouzla můžeme používat libovolně na každého v řadě. Něco takového – netvrdím, že je to ideál – by hru zachránilo.
Celkový herní dojem
Celkový herní dojem zvyšuje příběh, který děti vnímají a hodnotili ho jako zajímavý. Obsahuje prvky výuky informační gramotnosti a to se mi jeví jako pozitivní. Také hodnotím pozitivně vložené QR kódy, které obsahují odkazy na stránku s přehrávačem zvuku, který je přiřazen pro daný scénář. Dobrý nápad, ale webová stránka je ve verzi web 01, takže tlačítko play musíte zoomovat.
Příběh, informační gramotnost, trochu matematika, zajímavá myšlenka kombinující gamebook a deskovku, hra na role, pěkná grafika a na papírovou hru dobrá kvalita. To jsou plusové body. Absence srozumitelného návodu, ve kterém se bohužel najdou zásadní díry je ale velkým negativem, která snad pomůže vyřešit srozumitelný videonávod.
Pro koho hra je. Pro poučeného hráče, který si vezme role vypravěče. Musí dost načíst, ještě před zahájením hry, takže nic jako kámen – nůžky – papír nečekejte. Pak by měli hráči umět poučeně číst a dávat věci do souvislostí. Hrál jsem s třeťákem a některé souvislosti mu byly ještě skryty. Ale pro takového čtvrťáka už může být tento titul zajímavý.
Hra se nabízí ve dvou příběhových variantách s podtituly Malí hrdinové – Akademie kouzel a Malí hrdinové – království draků. Ve Francii se dá pořídit ještě krabicová verze, ve které ale naleznete pouze strojově vyseknuté karty hrdinů, kostky a vše pečlivě schované do krabice.
