| Vadavatel: | ALBI | Délka hry: | 15+ min. |
| Autor hry: | PETR VOJTĚCH | Věková hranice: | 7+ |
| Ilustrace: | PETR ŠTEFEK | Doba do dalšího kola: | 3+ min. |
| Počet hráčů | 2 – 6 | Opakovatelnost hraní: | Nízká |
| Prvek náhody: | Velká | Vhodné pro: | Rozehřívačka Tečka na konec Party hra |
Když už v období prezidentských voleb máme plno těch Andrejů a Petrů, přidám k variantám volby malé karetní hry také autory Petra Vojtěcha a Petra Štefka. Ti představili u Albi svou karetní miniaturu Trablíci na konci roku 2022.
Svým obsahem hra zasahuje do oblasti kultury zombie a jiných strašidel. Vyobrazené postavičky jsou ale přívětivé a milé, čemuž odpovídá příslušná vektorová grafika. Karty můžeme rozdělit na postavy a předměty. Karty zombie postavy jsou očíslovány od 1 do 5. Karty předmětů jsou bez čísel: sekerka, síť, brokovnice a zátarasa, která se ve hře jmenuje barikáda. To vše v počtu 84 karet pořádně zamícháme a položíme doprostřed stolu.
Nyní hráč, který je na řadě bere z balíčku jednu kartu za druhou a pokládá ji na stůl podle pravidel. Může kartu položit do jedné z pomyslných tří virtuálních řad. Nesmí ale položit dvě stejné karty vedle sebe a to ani číselně, ani s ohledem na barvu karty. Zároveň se čísla skládají do řady v posloupnosti od menší po větší, takže první třída je tak nějak věkové minimum pro aktivní účast ve hře. V případě, že dle těchto pravidel nemůžete líznutou kartu přiložit – máte smůlu a nezískáte odměnu. Pokud se vám ale podařilo úspěšně přiložit alespoň jednu kartu, můžete říct, že končíte s přihazováním a berete si odměnu v podobě všech karet dané řady. Tu si vezmete k sobě a zahrajete karty předmětů, které tam mohou být. Ostatní čísla pak skládáte před sebou do banku, ze kterého se snažíte vytvořit dva druhy kombinací – říkají tomu tady hordy. A to buď postupku od 1 do 5, nebo čtyři stejná čísla. V případě, že se vám to podaří sestavit, jednu z karet otočíte lícem dolů a ostatní karty odhazujete do balíčku. Tato otočená karta má hodnotu 10 bodů.
Pak hraje další hráč. Nejprve přikládá do řad na stole, když už nechce, bere si odměnu a z ní vytváří postupky nebo stejné čtveřice.
Jednoduchý mechanismus je docela živý a i ve větším počtu hráčů je vtahuje do hry. Ti jsou během hry jednoho hráče pomyslnými rozhodčími a kontrolují správnost přikládání karet. Za to, že dávaly pozor se vždy, když si aktivní hráč bere svou odměnu v podobě karet jedné řady, získávají jednu libovolnou kartu z ostatních řad. Hrajeme tak dlouho, dokud se nedolíže celý balíček. Pak se spočítají body, zbylé karty a jak to tak bývá, kdo získá během hry nejvíce bodů vyhrává. Existuje ještě pár dalších pravidel, ale v principu to takto stačí.
Několik kladných poznámek: rychlá příprava, rychlá hra, jednoduchá pravidla a poměrně velký prostor pro srandu, když riskujete, že líznutou kartu už nikde nepřiložíte. Interakci mezi hráči zajišťují předměty – většinou vám díky nim jiní hráči něco ukradnou, takže není dobré plánovat moc dopředu, co budete sbírat.
Mezi negativní poznámky budu bohužel řadit návod. Opět musím říci, že se autoři snažili vysvětlit všechny situace v lineárním sledu pravidel, ale mnohem lepší bude, když se podíváte na nějaký videonávod. I zde ale nebudou všechny situace vysvětleny. Našli jsme při hře pár situací, které nejsou úplně jednoznačně vysvětlitelné, ale na druhou stranu, když se domluvíte na znění, tak není problém. Mluvím především o kartě barikády a nejasných pravidel výběru odměn neaktivních hráčů – ti si mohou vzít libovolnou kartu – když tak ale učiní, mohou nastat stavy porušení pravidel. Nemohu si také odpustit kritiku kvality karet. Když srovnám třeba s letitou 6 bere, kde se také často míchá celý balíček a kde se tvoří řady na základě číselných posloupností, karty jsou tak nějak obyčejné papírové kartónovky. Na druhou stranu, když se vám podaří při nějaké party hře rozlít na ně víno, nebude vás to tak mrzet.
Na hratelnosti Trablíků to nemá takový vliv. Zvláště malým dětem (1. stupeň) se Trablíci líbí – musí se srovnávat se situací zda riskovat líznutí další karty, nebo si brát odměnu a to je moc baví. Pro nás dospělé je to jen taková rychlovka během čekání na konec reklamy. Díky grafice bych ji do hospody nebral, ale svým herním mechanismem se tak nějak jako epizodní party hra docela hodí. Opakovatelná hratelnost Trablíků tak bude spíše výjimkou. Zahrajete si ji tak třikrát za sebou a šup na další hru. Do deskoherních klubů bude spíše rozehřívačkou nebo odpočinkovou tečkou před rozlučkou, ale i takové hry se hodí a měly by být ve vaší kartotéce.
Jestli takovou hru hledáte – Trablíci asi nezklamou. Vyzkoušejte a uvidíte sami.
Martin Grobár
